Historie SDH Čepřovice

Obec Čepřovice byla dle dostupných pramenů založena asi ve 12. století. Roku 1315 patřila ke skupině obcí tzv. Králováckých, a v 16. století k rychtě Milejovické. Později ji získal Vilém z Rožmberka a posléze v roce 1593 Arnošt Vitanovský z Vlčkovic.

Sbor dobrovolných hasičů  v obcích Čepřovice, Kakovice a Jiřetice byl založen dne 28.ledna roku 1906. Prvními a vlastně zakládajícími členy výboru byli za Čepřovice pánové Pilňáček, Carda, Sýkora, Chvosta a Kout. Za Kakovice pánové Kudrle a Švejda a za Jiřetice pánové Lafata a Boška. Počátek sboru byl pomalý, téměř bez prostředků a tak bylo jistě velkým úspěchem získání hasičské stříkačky v roce 1907, která byla dne 23. června téhož roku slavnostně vysvěcená. Na počest této velké události byl členy sboru uspořádán koncert a věneček. V témže roce byly také zakoupeny plátěné kalhoty.

V letech 1907–1927 byla činnost sboru velice různorodá, od účasti ve věcech veřejných až po dovybavení a udržování věcí hasičských. Velkým problémem byla v té době účast členů na různých cvičeních, kterou definoval p. J. Pícha slovy:

"Na sbor Čepřovický musí býti vždy pohlíženo s úctou, tedy nesmíme dáti podnět k nějakému zesměšňování. Nestyď se nikdo na veřejnosti, že jsi hasič, nýbrž musí to býti tvojí chloubou, že nasazuješ život v  nebezpečí dobrovolně pro svého bližního. Ten, který dnes uráží Tebe, může Tě potřebovat zítra i dříve, kdy jistě bude Tě prosit, bys mu zachránil co možno nejvíce. Tedy své cvičení neber na lehkou váhu."

Válečná léta 1914–1918 zasáhla do životů mnoha lidí a ovlivnila i činnosti sboru v Čepřovicích. Protože zápisy v kronice z tohoto období chybí, je možno se domnívat, že práce sboru byla v této době pozastavená.

V poválečných letech se činnost sboru ubírala ve stejném duchu jako při svém založení. Smutnou událostí bylo úmrtí starosty sboru pana Matěje Pilňáčka, který stál v jeho čele od samého založení. Jeho nástupcem byl zvolen pan Lain.

Dvacátá a třicátá léta byla poznamenána nejen hospodářskou krizí, ale i zapojováním se žen do různých spolků a organizací. Není proto divu, že v roce 1931 byl v Čepřovicích založen Ženský hasičský sbor, který bohužel fungoval jen do roku 1933, kdy byl zrušen.

V  této  době byl velitelem pan Chvosta a jednatelem pan Kout. Sbor čítal celkově asi 20 členů. Bylo požádáno o subvenci na pořízení motorové stříkačky a byl založen fond  o vládu 1000 kč.

Rok 1935 byl ve znamení modernizace výzbroje. Byla zakoupena dvoukolová motorová stříkačka od firmy R .A. Smekal Slatiňany, 300 m  hadic a pořízeno elektrické osvětlení. Aktivity sboru byly v těchto letech zaměřeny zejména na práci s mládeží. Byla založena družstva dorostu a žactva.

V době druhé světové války byla činnost sboru opět pozastavena, což potvrzují i slova jednatele pana Žamberského: "Za doby okupace veškerá činnost sboru nebyla žádná."

Poválečná léta byla poznamenána odklízením škod napáchaných  válkou.Důležitým úkolem byla oprava hasičské zbrojnice a obnovení života sboru v obci.

Velkým mezníkem byl rok 1948, který ovlivnil veřejný život mnoha spolků. Hasiči se i nadále podíleli na různých akcích, jako byla výstavba hasičské zbrojnice v roce 1970.  Aktivně svou pomocí pomohli při výstavbě pošty, Národního výboru a Mateřské školky. každoročně se aktivně zúčastňovali prvomájových průvodů. Pomáhali postavit nový Kulturní dům, ochotnicky hráli divadlo. Pořádali konopickou a dožínky.

Rok 1981 byl poznamenán výstavbou nové požární stanice ve Strakonicích, na které se aktivně podíleli Sbory dobrovolných hasičů z celého okresu včetně Čepřovického. V souladu  s dobou sbor aktivně plnil úkoly Národní fronty a úkoly sjezdu KSČ. Nesmíme však opomenout velký podíl sboru na kulturním dění v obci. Pořádání tradičních plesů a zábav, úzká spolupráce se ženami a dětmi. Velké oblibě se těšilo pořádání různých zájezdů pro členy sboru a jejich rodinné příslušníky. Jednou z hlavních náplní činnosti sboru byla i  účast na různých soutěžích a součinnostních cvičeních.

Počátkem 80. let byla provedena výměna hasičských vozidel. Již dosluhující a zastaralé vozidlo typu Erena nahradila tehdy modernější AVIA. Náplní činnosti sboru byla nejen účast ve věcech veřejně prospěšných, ale byly pořádány brigády zaměřující se na údržbu požárních nádrží a hasičské techniky.  Aktivně a naplno se rozjela práce kroužku Mladých požárníků tehdy pod vedením p. Bošky. Technické zázemí bylo v roce 1987 rozšířeno o cisternu CAS 25. Velitelem byl v této době p. Řízký Václav ml. a předseda p.ing. Šimek Václav. V soutěžích požárního sportu dosahovala družstva mužů  a žen velice pěkných výsledků. Členové sboru se aktivně podíleli na výstavbě vodovodu , úklidech obce a jiných veřejně prospěšných akcích.

Sametová revoluce a s ní spojené změny samozřejmě ovlivnily i práci sboru v Čepřovicích. Nová hasičská zbrojnice byla rozšířena o přístavbu na vozidlo AVIE. Nově v této době začal působit Integrovaný záchranný systém, což přineslo sboru nejen mnoho nových úkolů, ale i zlepšení vybavení technického zázemí a tím i zkvalitnění práce. Sbor se i nadále podílel aktivně na životě v obci, ale jeho prvořadou úlohou je účast na likvidaci požárů a pomoc při živelných pohromách.  V této době byl rozšířen okruh zásahových míst až po obec Mladějovice, nově byla vytvořena i zásahová jednotka. Díky soudržnosti a secvičenosti jednotky, kdy jednotliví členové znají přesně své místo a cíl, jsou jednotlivé zásahy při požárech téměř na profesionální úrovni. Což dokazuje i hodnocení po jednotlivých zásazích.

Pro zvětšení klikni na fotografii